můžeme se

pod to podepsat

Jarda vydal dvě knihy a připravuje třetí. Pracuje jako učitel na ZUŠ v Polici nad Metují. Kromě psaní a hlavně ilustrování knih se věnuje také animaci. Ilustroval dvě knihy Luboše Pavla O Kuliferdovi a Dobrodružství animace.

Těžištěm tvorby autora je výtvarné umění, zejména ilustrace a tvorba pro děti a mládež, s přesahem do animovaného filmu a literatury.

Tématem prací je ve většině případů všední život, hra, pohyb, dobrodružství a prožitek z nich vycházející, často osobní zkušenost nebo inspirace z práce s dětmi. Středem zájmu zůstává konkrétní člověk, jeho jedinečnost, úcta k životu a snaha o dialog. Kresby nacházejí často své místo v projektech a institucích podporující tyto hodnoty, samostatných i skupinových výstavách.

Drobečky

Pírko

Knížka drobných vyprávění pro děti doprovázená autorovými vlastními ilustracemi. V úvodu čteme: Vzpomínka je jako drobeček na stole. Zůstane v nás. Po čase ji objevíme. Potěší, zahřeje u srdce. Chceme se o ni podělit s ostatními. Tak se narodí příběh a s ním i začátek této knihy. Kdybychom místo slova drobeček dosadili střípek, vyšlo by to nastejno. Drobečky v naší knize jsou vlastně střípky světa, v němž žijeme. Autor z něj vybral, co ho zaujalo, to namaloval a poté ke každému obrázku vytvořil příběh.

Ukázka:

 

Bábovka

 

Uprostřed stolu na velkém bílém talíři voněla bábovka.

Kolem ní stálo pět menších talířků a pět hrnečků s čajem. Každý hrneček patřil jednomu z pěti kamarádů. Znali se už nějaký ten pátek a zažili spolu nejedno dobrodružství. Mohli bychom říci, že tvořili dobrou partu. Povídali si, jedli bábovku, vzpomínali a plánovali. Když dojedli, shrnuli drobečky na jeden z talířků a potom je vysypali ptáčkům na zápraží. Ti se na ně s radostí slétli a sezobali je se stejnou chutí, s jakou se naši přátelé před chvílí dali do hovoru a vzpomínání.

Vzpomínka je jako drobeček na stole. Zůstane v nás. Po čase ji objevíme. Potěší, zahřeje u srdce. Chceme se o ni podělit s ostatními. Tak se narodí příběh a s ním i začátek této knihy.

Knížka určená nejmenším dětem vypráví o malém ptačím klukovi Pírkovi, který jednoho jarního dne nalezl semínko květiny, a od té doby se zcela změnil jeho život. Postupně se z bezstarostného mláděte stane zodpovědný, pracovitý a nesobecký příslušník společenství zvířátek žijících v jednom krásném údolí.

Ukázka:

 

Přicházelo jaro, slunce hřálo a ze sněhu zbyly jen dva bílé jazyky

Nahoře na stráni stála chalupa, za chalupou zahrada,

Z kmene staré jabloně vykukoval zvědavý ptačí kluk.

Všechno ho táhlo ven, a tak roztáhl křídla a letěl.

na místě, kde byla v zimě hluboká závěj.

malé pole a jabloňový sad.

Jmenoval se Pírko.

Všechno ho táhlo ven, a tak roztáhl křídla a letěl.

čepice rohatky i kulichy s bambulí, části lyží, polámané sáňky,

Tyto jarní výlety měl obzvláště rád.

Po zimě bylo totiž pod strání co objevovat.

Rukavice různých tvarů a velikostí,

knoflíky a mnoho dalších věcí.

Nejvíce se mu zalíbila šála zavěšená na větvi.

Lepší houpačku si snad nemohl přát.

Tu mají sýkorky ze všeho nejraději.

Čas rychle ubíhal, začalo se smrákat

a Pírko se vydal na zpáteční cestu.

Sedl si na okno staré boudy a rozhlížel se kolem sebe.

Nedaleko od něho leželo malé hnědé semínko.

Pozorně si ho prohlížel, na louce ještě nikdy takové neviděl.

Zapadající slunce na něj svítilo skrz větve stromů,

a ono se celé rozsvěcelo a zase zhášelo.

To ještě více probudilo Pírkovu zvědavost.

Rozhodl se ho vzít ukázat mamince a tatínkovi domů.

Položil semínko v kuchyni na stůl,

ale ani maminka s tatínkem nikdy takové nespatřili.

Tatínek chvíli přemýšlel a potom řekl:

„To může být semínko nějaké vzácné rostliny,

které zapomněl na okénku zahradník.

a potom uvidíš, co ti z něho vyroste.“

Zasaď ho do země, zalévej

 

Galerie

Vytvořilo Studio Creatio v roce 2015

Papyro - stránky sami zdatných autorů vydávajících si knihy převážně vlastním nákladem.