můžeme se

pod to podepsat

Zaměřuji se na básně a sci-fi duchovní tématiku ... https://www.facebook.com/KarelKeslly/

Za sebou mám již více než 4000 básní, nicméně ještě nevím, kdy je vydám, zatím píši do šuplíku.

Mezi mé prvotiny v knižním světě patří sci-fi román Per-Zeus: Cizáci útočí

Momentálně mám rozepsané další dva díly a počítám, že do konce roku 2017 to již bude hotové.

Mezi můj další spisovatelský projekt patří knížka Placen za život, která teprve vzniká.

Průvodní báseň k románu Placen za život.
 
já za tě les pokácím, ke kořenům předků se navracím,
a kde jsou naše kořeny, který svět je ten neměnný?
kdo ví, odkud jsme a kam jdeme, píšu píšu a tak se to pak někdy sejde,
zas mám v merku jiný příběh, další je to tratě běh,
zase mě chytají bláznivé nápady, proč jen já mám tyto spády?
nevím, nevím sám, komu se jen podobám...
Placen za život, existenci, já, ty,on,ona, ono, prostě všeci,
každý má svůj díl přesně daný, je to takový dá se říci animovaný film hraný,
realite je a není, ale mnoho lidí o tom neví
a tak píši další příběh, je to na dlouhou trať běh...

Per-Zeus: Cizáci útočí

Název

Příběh začíná v polovině jednadvacátého století, po té, co proběhla bitva národů proti UFO - mateřské lodi z vesmíru. Následně byla vytvořena organizace X-Force a její velitel Jiří Novák spolu s dalšími bojují proti náletům UFO dál, vším, čím se dá. Nechybí především akce, letecké a pozemní souboje, ale na své si přijdou i milovníci historie, romantiky a humoru.

V tomto prvním dílu (Cizáci útočí) z celé románové ságy se setkáte hned s několika hlavními postavami, jako je například profesor Ditrich z laboratoře, Einstein, tibetský mistr, či Anita - průvodkyně v kapitánových snech, ale také Lea, civilistka, která se připojila k jednotkám X-Force, či rabín Low a Golem.

Píše se první eón na planetě Regis 1 a hlavní hrdina tak tak přežívá o kousku červa do úst a bez střechy nad hlavou spolu se svým letitým kamarádem. Při jedné procházce městem narazí na reklamu: "Naroďte se na Zemi jako člověk, zaplatíme vám!" Samou sebou, že se toho náš hrdina chytl, jelikož kredity na Regis 1 nikdo nedával - jen se utrácely a přibývaly karmické dluhy. Cestovka, a její reklama, by tedy mohla být řešením, jak ze všeho ven a ještě něco na vrch získat. Nicméně zjišťuje, že to není tak jednoduché, jak se na první pohled zdá. A věta: "Narodil jsem se, protože jsem musel splatit svůj dluh," je víc než příznačná.

Ukázka:

 

„Zavřete dveře, ať neuteče!!!“ zařval pohotově profesor, ale pozdě, zvíře už bylo na chodbě…
Okamžitě jsem stisk tlačítko poplašného zvonku. Všechny dveře se automaticky zavřely a my jsme byli odříznuti.
„Terko, jak ti je?“
„Jsem zcela v pořádku, hlad už nemám vůbec žádný a hlasy téměř ustaly

až na jeden.“
„Dobře, sedni si za pult ochranky a budeš sledovat všechno, co se kde šustne, máš dobré reakce, tak ti nic neunikne. A ten hlas nepotlačuj, asi je to ten, co unikl.“
„A my pojďme,musíme ho chytit.“
Vzal jsem si ručnici, která visela na zdi spíš jako trofej, ale byla to jediná zbraň v laborce, která střílela, nabil jsem a profesor mě už vezl ze dveří… za námi šla Terka jen s dlouhou tyčkou od stojanu na infúzi.
„Musíme se rozdělit, Terko, pult ochranky je támhle tím směrem. Dávej pozor jak budeš otvírat dveře. Nesmí ti nic proklouznout mezi, jinak jsme ztraceni. A až tam budeš, tak zapoj rozhlas, ať tě slyšíme všichni, budeš dělat velitele celé operace.“
„Dobře. A co vy?“
„My po něm půjdeme, informuj všechny, že je tu vetřelec, který je malý, má rád maso a rychle se pohybuje.“
„A vypadá jako přerostlý pavouk,“ dodal profesor.
„Dobře jdu na to.“
„Profesore, máte strach?“ otázal jsme se ho.
„No když vás vidím na tom vozíku a s tou starodávnou puškou...“ zaúpěl a třásla se mu kolena.
„Bude to zajímavé, ten tvor jde po mase, tak je nebezpečný pro každého člena základy. Musíme ho chytit stůj co stůj!!!“
Operace probíhala celkem dobře, tvora jsme všichni, co jsme byli na nohou, zahnali do hangáru a tam mělo dojít k jeho chycení. Terka nás navigovala dobře a ukázala se jako obstojný vůdce.
U dveří hangáru stál Tomáš s Martinem…
„Já ti mám takový divný pocit.“
„Dej pokoj. Je to akce jako každá jiná, jen u nás doma,“ odpověděl na nevyřčenou otázku Tom, „a co se strachuješ, za chvíli ho chytneme a bude...“
„Nejsem si tím tak jist, měl jsem sen, že tě zabije!“
„Dej pokoj se sny, snad jim nevěříš?“
„Víš přeci, co říkal psycholog i Lea. Máme si všímat podobných věcí a já tuto situaci už zažil... ve snu...“
„Nemaluj čerta na zeď, vždyť ten prcek nic nezmůže,jsme dobře vybavení.“
„Tak dobře no...“
Zaslechl jsem ten jejich rozhovor jen letmo...
„Terko, otevři nám dveře,“ zavelel jsem
Dveře se pomaličku otvíraly… V hangáru se svítilo, Terka rožla vše, co šlo.
„Támhle v zádu,“ ozvalo se v reproduktoru… to nás Terka navigovala
„A jde se na to hoši! Jen opatrně, živého či mrtvého, to je jedno.“
Hoši se blížili k zadní části hangáru,najednou cosi proletělo vzduchem.
„Pozor Tome…!!!“ vykřikla Terka.
Pozdě, tvor se zakousl Tomovi do ruky a vytrhl mu kus masa i s kusem skafandru. Ten zaúpěl jako by mlel z posledního a svíjel se v křeči od bolesti.

Ukázka:

 

Vytvořilo Studio Creatio v roce 2015

Papyro - stránky sami zdatných autorů vydávajících si knihy převážně vlastním nákladem.