Co napsat... ...fascinován plameny ohně, začal jsem mlátit do staré kovadliny už ve čtyřech letech. Odmalička jsem chtěl být kovářem a já když si něco vezmu do hlavy... Je to síla... Studený nepoddajný železo, ale stačí ho spojit s ohněm a hrubé ocelové tyče se roztékají jakoby byly z vosku. Ohýbají se, promačkávají, kroutí... Z každého kousku železa, který vznikne ze spojení člověka a ohně, vyzařuje neuvěřitelná síla.

Žiju v malebné vesničce přímo pod hradem Sovinec.V létě romantika, v zimě na psychiatra :-)

No a tak se stalo, že jsem začal psát pohádkový příběh o malém čertovi předškolního věku, abych tu u výhně nebyl tak sám. Pomáhá mi v kovárně i doma a řeší každodenní starosti, stejné, jaké řeší děti v jeho věku. Starosti, nad kterýma my dospělí často jen mávneme rukou, nebo zakroutíme hlavou, co že si to naše dítko zase vymýšlí...Celou knihou prostupují vůně, chutě a třeba se vy sami přistihnete,  jak polykáte na prázdno a jak se vám sbíhají sliny...